Jak až 7x ZBOHATNOUT v obyčejném oboru?

“V tomhle oboru nikdy nevydělám… Podnikání je jen pro vyvolené… Zůstanu chudá nadosmrti… Můj obor není dost dobrý na zbohatnutí… Pořád samá dřina a kam to vede?”

 

Ten týden mě brněla hlava jako nikdy předtím. Zástupy jinak úspěšných podnikatelů, lektorů, ekonomů, prodavaček, umělců, opravářů obuvi a další, mi psaly po webináři tyto a podobné nesmysly.

Proboha, to se vážně musíme tak litovat?

Na krátký okamžik jsem si představil Steva Jobse, jak říká svým podřízeným na meetingu: “Náš obor stojí totálně za hovno. Sereme na to. Gates nás předběhl. Už teď jsme chudí nadosmrti!”

Nebo opilou J. K. Rowlingovou, autorku Harryho Pottera, na baru s kámoškou z paneláku: “Bejvalej měl pravdu. Jsem totálně nudná kráva. Jak si můžu myslet, že mám na napsání knihy? Stejně dnes nikdo nečte…”

Ehm. Copak se Vám asi právě honí hlavou, no?Takže máme tu moderní slovo, hit dneška! “Není-dost-dobrý” obor… A po analýze mých 7 456 e-mailů jsem zjistil, že v oboru “není-dost-dobrý” pracují kuchaři, lektoři, doktoři, právníci, koučové, učitelé, administrativní pracovníci, účetní, podnikatelé s produkty, řemeslníci, MLM pracovníci, politici, patří tam obory výživy, bankovních služeb… Prostě všichni, kteří ještě včera za něco stáli!

Jenomže tohle Vám nedovolím, kdepak… Dejte mi chvíli, 5 minut, a přesvědčím Vás, že právě teď ve Vás dřímá rocková hvězda showbyznysu, milionáři se smyslem pro humor, megaúspěšní podnikatelé a sebevědomé nezávislé ženy s mocí změnit svět.

Protože?

Před 10 lety jsem zbohatl s hadrem na benzínce.

 

A je to tady! Román jako vyšitý. Jenom si to představte:

Já ve svých 16 letech. Opřený o sloup čerpací stanice. V ruce hadr a kbelík. Námořnické modře pruhované triko. Úsměv od ucha k uchu. A rovnou si to mířím k Vám:

“Brý den, můžu Vám trochu ošplíchnout to přední?”

Asi si říkáte – „Týjo, tys byl teda frajer, Branďáku!!“

No jasnačka! Tehdy jsem už vydělával dobrých 8 250 Kč týdně (tehdy více než vedoucí prodejny Tesco nebo učitel). Čím vlastně?

Čištěním svinstev zpod stěračů. Leštěním plechových nárazníků dodávek. Mytím předních a zadních oken aut.

Pracoval jsem zhruba 8 hodin denně, 5 dní v týdnu.

Můj příjem = 206,25 Kč/h.

„No jasně, kdo by takový prachy neměl! Platila tě určitě nějaká americká-zkorumpovaná-za-zenitem čerpací stanice, co?“

Zklamu Vás. Neměl jsem nadřízeného…

Tedy pardon. Ano, samozřejmě, že mě platil můj šéf. Rovnou asi sto šéfů denně. Tedy moji zákazníci.

Můj plat představovala dýška od spokojených řidičů aut. Jenom dýška…

A to se tehdy ještě v českém New York City, tedy spíše Ústí nad Orlicí, nevidělo.

Že jsem si to musel od sousedů maloměšťáků slíznout?

Právě naopak!

Stal jsem se hitem léta 2006! Hadrovým Leošem Marešem! Rockovou hvězdou čerpacích stanic široko daleko.

Protože si mě všichni oblíbili, začali mi přezdívat Milionář z benzínky. Jezdili se na mě dívat spolužáci na kole. Fotili si mě bezdětné páry jako vzor svého budoucího syna. Dokonce mi časem můj fanklub důchodkyň, řidiček drobných prdítek, začal vozit bábovky nebo buchty s mákem.

A teď otázka pro Vás.

Kdybych Vám dnes na své konzultaci poradil: jděte pracovat na benzínku a zbohatnete – uvěřili byste mi? Nebo byste řekli:

“Obor umývání aut a úklid není-dost-dobrý (zaklínadlo)… V něm se nedá zbohatnout!”

Tak jo, vidíte, možná jsem Vás trochu přesvědčil. Asi si říkáte – dám svému oboru ještě naději, OK, OK BEJBY!

Jenomže jak dál? No přeci na začátek…

Honzo, čím bys chtěl jednou být?

Podle veřejného mínění nám děti nejčastěji odpovídají: popelářem, modelkou, herečkou, zpěvákem, fotbalistou, vědcem.

U těchto oborů se samo sebou už začínáme ošívat. Proč? No, to už jsme si řekli, patří totiž mezi “nejsou-dost-dobré” obory…

Ale zpět, je tu totiž ještě jeden necenzurovaný druh teenage odpovědí. Narazil jsem na něj čistě náhodou. Hned Vám jdu o tom vyprávět.

Moderoval jsem před více než týdnem jednu akci pro generaci cca do 17 let. A když už mi řekli všechno o Justinu Bieberovi a jeho bejvalce, odvážně jsem se zeptal pětice teenagerů pod pódiem:

“Čím se jednou chcete stát?”

“Profesionálním hráčem CSKA, točit jen videa o make-upu na Facebook, superhrdinou, youtuberkou, …”

Možná si nyní říkáte: “Proboha, to znám z domova!”

Jenomže jaký obor je tedy ten správný, uším lahodící, pravý a slibný? Podle mnoha výzkumů se dneska mají v Americe finančně lépe průměrní horníci než takový právník v Chicago. U nás zase naopak mohou lidé urvat ruce zručným řemeslníkům. A doktoři migrují za o 10 tisíc vyšším platem za hranice…

Kukátkem zpět do historie odhalíme brutálnější pravdy. Jedny z nejvíce vyhledávaných profesí jsou lovci potkanů, lampáři, stavěči kuželek či předčítači vtipů v továrnách… Tramtararááá! Těšili se velké důležitosti a uznání. Dokud je nenahradila jiná technologie.

Chápete to? A teď ruku na srdce – kdo z Vás má ještě pocit, že Váš obor je přihlouplý, nepotřebný, opomíjený, zbytečný, k ničemu či nepřínosný?

Touhle otázkou se nesnažím degradovat nově vznikající fenomény a obory. Nicméně, když už jsme u toho, kdo nám jednou upeče housku? Opraví auto? Zajistí pojištění? Postaví dům?

Porodí děti? Vykope hrob – ehm?

Myslete na to, až jednou budete mluvit se svým klientem. Nebo třeba dcerou, synem.

Protože to, jak o sobě a svém oboru mluvíte, neovlivňuje jenom stav Vaší peněženky.

Ale také Vaši hodnotu.

1) Dělejte obyčejné věci neobyčejně. (A NAOPAK.)

Většina mých spolužáků před prázdninami slyšela něco jako: “Petře, zařídili jsme ti prázdniny u babičky! Evo, pojedeš s námi na dva týdny do Španělska na dovolenou.”

Místo toho u nás v obýváku:

“Tome, nemáme na nájem… Nezvládáme to. Dost možná nebude po prázdninách ani na autobus do školy,“ máma sklopila hlavu do dlaní.

Přesně dva roky zpět jsme utekli já, máma a brácha z domova. Úředně se tomu říká rozvodové řízení. Já si jen pamatuji stěhování z místa na místo a nekonečný pláč mamky z koupelny. Docela se to dalo. Až na jednu moji svačinovou vzpomínku. Mezi dvěma silnými krajíci chleba jsem našel jeden užší krajíc… Mamka nezapomněla, máslo prostě nebylo.

No, a tak jsem se ocitl právě na oné benzínce za městem. A začátky? Katastrofa.

Nedařilo se mi. Strachem se mi klepala kolena. Třásl hlas! Ani nevím jak, ale asi po tisícím oslovení jsem konečně zaslechl: “Ano, umyjte mi prosím přední světla.” A já je drhl jako o život. Odměna?

“Díky, tak zase příště!” mával mi řidič z polootevřeného okénka svého luxusního BMW. Kdo z Vás to nezažil? Děláte první a poslední pro své klienty nebo šéfa a on jen… No, kdyby alespoň to JEN! Jenomže ono velký prdlajs.

Tak to šlo dál. Já makal, oni děkovali. Jediné prachy, které přistály v mojí kapse, jsem našel zapadlé pod automatem s kávou u laviček…

Vrchol naštvání přišel krátce na to. Řidič, který si ode mě nechával ZDARMA umývat auto komplet i s leštěním zpětných zrcátek, ke mně přišel a: “Hele mladej, včera jsi to odbyl!“

Skousl jsem čelist. Sevřenou pěstí málem rozmačkal držátko pofidérní stěrky za dvacku. A řekl jsem:

“Umím to líp, pane. Jasně. Většina řidičů není ale jako Vy. Chtějí jenom ošplíchat. Jenomže to nejdůležitější je dostat dolů ty zaschlý mušky a hovňase ptáků ze skel. Vidíte? Cesta domů se Vám pak stane dobrodružstvím, věřte mi!”

A on se chytil!

Pak další, další a další…

Co se tedy vlastně stalo?

Vyměnil jsem obor “není-dost-dobrý” za jiný lepší obor? Ne! Lhal jsem lidem o své dokonalosti? Ne! Vystudoval jsem Harvard v oboru ruční mytí aut? Ne! Sečteno a podtrženo – začal jsem dělat obyčejnou práci neobyčejně.

Vykašlal jsem se na mytí auta komplet. Zaměřil jsem se především na sloupávání mušek a výkalů z předních skel! Nic víc… A najednou se začaly peníze jenom hrnout.

Zjistil jsem totiž, že to je to, co nejvíce lidi trápí a štve. Zároveň jim přišlo nechutné na to koukat. Natož to mýt vlastníma rukama. Zaplať pánbůh…

Proto se i Vy zamyslete. Není to nic těžkého. Co obyčejného Vaše klienty či šéfa trápí? Co konkrétně to je? Začněte je právě těchto starostí ve Vašem oboru zbavovat. Tak se stanete neobyčejnými.

A zase naopak. Pokud děláte pro veřejnost těžce pochopitelný obor, například programování nebo kosmonautiku, snažte se o té práci mluvit prostě obyčejně.

2) Mluviti stříbro, mlčeti… Nikdy! Pořád mluviti.

Zpočátku jsem makal jako šroub. V potu jsem si opakoval: “Výsledky, Tome, to mluví za vše!”

Auta se leskla jako perličky, to jo, ale žádná mi nepřistála v dlani… Nešlo mi do hlavy proč.

Odpověď mi dal až strejda instalatér. Jeden víkend nám doma přestala téct voda.

“Brý jitro, Maruško! Tak pojďme na to.” V montérkách klekl pod umyvadlo jako v kostele. Švihl párkrát šroubovákem. Sem tam utáhl těsnění. Párkrát zanadával.

Ačkoliv celá akce mohla trvat sotva pár minut, pusu nezavřel. Pořád mámě něco vysvětloval. A máma jako při kázání zbožně přitakávala.

“Tak takhle potvora, Maruško, už je špatná. Vidíš, poznám to, jak smrdí. Čuchni. Takže je třeba ji vyměnit, aby to lépe těsnilo. Když to bude těsnit, nebude vám ta voda zlobit. No. A pak jsem si dovolil vyměnit tuhle mrchu. Ta je nahnilá a prosakuje. Podívej. Šáhni. Celkově to máš dnes za dvě stě, ale žes mi udělala tak dobrý kafe, máš to za kilo.”

Mamka odběhla do kuchyně. Přiběhla v ruce s bábovkou a dvěma stovkama!

“To je dobrý, Slávku, však ty jedinej mi to umíš vysvětlit a dát vždycky do kupy.”

Ha! Co se vlastně stalo? Tak já Vám to povím.

Strejda mamku zasvěcoval. I když ničemu z toho, co dělal, nerozuměla, vlastně mu rozuměla úplně vše. Chápete? V tom je kouzlo úspěchu.

Nejde totiž o to, kolik máte certifikátů, ocenění či referencí. O co tu běží je Vaše schopnost klienta či nadřízeného zasvětit do Vaší práce.

Jak? Je to jednoduché, věřte mi. Stačí popisovat se zaujetím, co vlastně děláte. Ukazujte svůj postup. Odkrývejte karty. Jako já na benzínce.

“Takže teď Vám to napěním čistící látkou. Nechám chvíli působit. Pak tam hodím leštící přípravek. Tak, čuchněte, jak hezky voní. A teď se dívejte, jak se přední sklo rozzáří! Hlavně to rozpustí všechny ty mouchy.”

Z ticháčka Toma se stal hotový řečník. A tržby? Ty se zvýšily o více než 30 %!

3) Když skočíš, já taky! (Poznejte své zákazníky)

Zaznělo to v kultovním bijáku Titanic. Vzpomínáte? Rose měla nakročeno do vyšší smetánky. Její partner byl slibný borec. Prachy na účtě. New York. Proč se z toho nic nepovedlo?

Můžete namítnout, že Titanic to prostě nevytočil. Sejmul ho ledovec. Jenomže to zas tak úplná pravda není.

I kdyby nešel luxusní parník ke dnu, Rose by zůstala s jakýmsi Jackem. Pouličním malířem, lehkovážníkem, poflakovačem bez vindry… Proč mu tedy dala přednost?

Odpověď je prostá. Jack ji pochopil. Prokoukl ji. Doslova do ní pronikl. A teď není řeč jenom o jejich jízdě autem v podpalubí.

Podobná chemie existuje i mezi Vámi a Vašimi klienty, fanoušky či kolegy. I když není hned zřejmá, existuje.

Na benzínce jsem pocítil její moc. V okamžiku, kdy jsem dovolil řidičům rozpovídat se o jejich životě, platili mi v průměru o 5 % víc. Opravdový zázrak se dostavil v okamžiku, kdy jsem si o nich něco zapamatoval!

“Dobrý den, Petře, jak se má vaše žena? Už je zdravá? A zahrádka kvete? Možná byste si chtěl přečíst nový román od Coelha!”

V ten okamžik mi začali platit až o 50 % více! Z deseti korun se náhle stalo korun patnáct. Z padesáti korun osmdesát.

Svoji smyčku 3 důležitých věcí ze života klienta jsem nazval Bermudský trojúhelník. V čem spočívá? Prostě si zapamatujete alespoň 3 podstatné věci, kterým Váš klient či nadřízený dává důležitost. A podporujete ho, mluvíte o tom, ptáte se ho. Neustále dokola. Prostě Bermudský trojúhelník.

I když třeba občas něco popletete, nestihnete poslat včas e-mail nebo se přesně netrefíte do představy klienta, použijete tuto metodu. Váš klíčový člověk se uklidní a začne Vás znovu vnímat. Důvěra druhých je základním stavebním kamenem Vašeho fungujícího profesního růstu.

Udělejte si svůj Bermudský trojúhelník. Ať už jste zaměstnanci či podnikáte. Vždycky se hodí! Buď díky němu zbohatnete nebo začnete vydělávat minimálně více peněz. 🙂

4) Myčka je mrtvá, ať žije nový TOM. (Seznamte se s konkurencí.)

“Ne! Ne! Ne!” slyšel jsem snad stokrát od klientů… Asi víte, o čem mluvím, že?

To nejsem dost dobrý? Proč odmítají mé služby? V čem chybuji?

Auto měli špinavé, a přesto: “Ne!”

Nedalo mi to a jeden den jsem jednoho takového nevěrníka sledoval. Za kým že si to jezdí čistit okénka?

A pak ji vidím. Stála tam schovaná v křoví, ošacená v žlutavých barvách, navoněná fiflena.

MYČKA!

Čekala na své věrné milence a účtovala si rovnou stovku! Cože?

Mydlila, navoněla, usušila, naleštila… Tak na to nemám! Ruce mám jen dvě…

Taky občas máte ten pocit, když se podíváte na svou konkurenci? Má skvělé webovky? Reference? Promakané služby? Pobočky?

Ne, nikdy to nevzdejte. Věřte mi.

A pokud chcete stejně jako já jít na vlně úspěchu, určitě si stáhněte ZDARMA tahák ÚSPĚCH BEZ KOMPROMISU.

~ VÁŠ ÚSPĚCH BEZ KOMPROMISU ~

[popup id=8654]STÁHNĚTE SI SVŮJ TAHÁK ZDE[/popup]

Získáte díky němu 7 kroků k osobnímu triumfu.

Dobře jsem si svoji konkurenci prohlédl. A zjistil jsem, že sice “paní Dokonalá” myje i podvozek aut, nicméně nedostává se do škvír pod stěrači!

“Dobrý den, já vím, dáváte přednost myčce. Jenom, kdybyste chtěl umýt tu špínu pod stěrači, řekněte. To myčka neumyje, už si pár lidí stěžovalo.”

Tak zněla moje věta k odmítačům! A co se dělo?

Ze 40 jich ke mně přešlo dobrých 15! A to se počítá.

Koukněte se proto na Vaši konkurenci. Pozorujte ji. A nalezněte slabé místo. I mistrů světa, odborníků, vědců NASA, Apple, myčky za benzínkou…

5) Když ji miluješ, je co řešit! (Spojte se s dobrými parťáky!)

“Podívejte se, tady nemáte co dělat!” vyjela na mě třetí den na benzínce prodavačka za kasou.

“Nejdřív jsem si myslela, že jste ten příbuznej od manžela. Ale nejste. Takže konec. Rozumíte?” Nasupená jako saň, asi přímo majitelka!

Zkoušel jsem na ni všechno. Že jsem chudý student. Že si šetřím na autobusy do školy. Že budu dělat dobré jméno benzínce. Že budu řidiče motivovat k nákupu. Nic nezabralo…

Ale já byl čerstvě zamilovaný, rozumíte?

Už jsem se otáčel, když ze mě vypadlo:

“Na rozloučenou!” a strčil jsem jí do ruky 200 Kč, co jsem vydělal. “Abyste věděla, jak bych mohl být benzínce prospěšný. Nebo Vám.”

Podívala se na mě skrze dva dalekohledy. Zariskoval jsem. A získal.

Vznikl tak nádherný sňatek. Já jsem odváděl benzínce 20 % svých příjmů. Zároveň jsem si ovšem vydobil kávu a pití z benzínky zdarma!

Tehdejší majitelka si mě velmi oblíbila. A dávala mi obchodní rady. Já jí na oplátku drobnosti, které mně později nosili moji klienti.

Jaké ponaučení si lze z toho vzít? I když se ve Vašem podnikání či práci zdá, že není jiné cesty – zamyslete se. Vyjednávejte. Nebojte se!

Jaké spojence potřebujete? Kdo to je? S kým by bylo fajn se spojit? Hm?

Pokud svoje podnikání či práci milujete, vyřešte to. Neodkládejte!

6) Jíst, meditovat a hrabat se v odpadcích? (Zužitkujte zbytky!)

Zisk, tržba, obrat, peníze. Magická slova, co myslíte?

Přiznám se, že se rád obklopuji úspěšnými lidmi. Podnikateli, osobnostmi, umělci.

Možná si proto řeknete: “No jo, to se ti to teď vydělává, když máš kolem sebe samý fajnovky!”

Omyl. Moji finanční gramotnost mi osvěžila má uklízečka… Cože?

Její příběh je fascinující. Odstěhovala se před pár lety z Běloruska, když se její stokilový manžel – kuchař – otrávil jídlem. Prý to byl trochu mafián. Takže žádná náhoda… Svůj stesk po něm od té chvíle zabíjí úklidem. A můžu Vám říci, že uklízí tak zuřivě, až mi v jednom měsíci zlomila 3 košťata na podlahu! A to není vše. Před Vánoci jsem ji přistihl, jak jedno mýdlo čistí druhým mýdlem…

No, ale k věci. Jednou našla za gaučem zapadlou 1 Kč. A tohle mi nechala na stole (a týden se mnou nemluvila).

Uvědomil jsem si, že má pravdu. Bohatství není jenom o tom vydělávat. Ale také umět vydělané peníze udržet.

Jednoduše řečeno, je jedno, jestli máte v peněžence 1 Kč nebo 100 000 Kč. Co není jedno je, jak se k penězům chováte.

Rozumíte?

Nerad to říkám, ale na benzínce jsem musel řešit každý halíř. Nešlo tehdy o to vydělat peníze na nový iPhone nebo večeři v restauraci. Ale o peníze na nájem, na autobus do školy, na boty…

Možná proto mi to šlo snáze. Nevolil jsem. Já MUSEL. A proto jsem lezl i do odpadků. Ano. Kontejner za benzínkou byl tak hluboký, že jsem tam jednou i zahučel. A nebyl to hezký pohled, to mi věřte. Proč jsem to proboha udělal?

Řidiči tam vyhazovali nádoby od použitých saponátů. Se zbytky na dně, samozřejmě… A já je kapku po kapičce odléval do mé dózy na mytí aut. Nekoukejte na mě skrze prsty! Ušetřil jsem tak v týdnu nejmíň 1000 Kč za předražené saponáty…

Uf, je to venku. Řekl jsem to!

Dnes už do kontejnerů nelezu – naštěstí nebo bohužel? Říkám si, když vidím, co tam lidé hází… Proč to nedělám? Protože NEMUSÍM. A to je přátelé ten zádrhel. Ten největší nepřítel úspěchu.

Totiž životní stav, ve kterém vlastně nemusíte. Říká se tomu ZÓNA KOMFORTU. Jsme spokojení sami se sebou, a přesto toužíme po něčem lepším. Úspěšně se vyhýbáme bolesti. Ovšem na druhou stranu nic kloudně neděláme, protože nás nic nepálí…

Většina lidí dnes drží dlaň nad malým plamínkem. Blízko, aby je hřál pocit bohatství. Ovšem dost daleko na to, aby se nepopálili. Jenomže co to je za život spoléhat se na jednu blbou svíčku, která stejně brzy dohoří?

Bohatí lidé umí postavit tábor, obrovské ohniště, založit oheň v mrazu. Jasně, popálí se u toho. No a? A když už jsme u toho, snad i díky tomu umí rozpoutat i pořádný požár! Vidíte taky občas v lidských očích při nákupu iPhonu nebo Mercedesu ty plamínky? Hm, kde se asi berou?

V srdci zakladatele značky. A srdce máte i Vy, ne snad?

Ještě předtím však zkontrolujte své odpadky. Opravdu. Co můžete ještě zužitkovat? Čím plýtváte? Kde můžete více šetřit? Za co utrácíte a nepřináší to Vašemu životu užitek?

Pryč s tím. Vytáhněte z odpadu to užitečné. A vyhoďte opravdu jen odpadky.

7) Stěrače stírají! … Ostřikovače ostřikují! (Nechte makat druhé.)

Ten den jsem potřeboval zajet za babičkou a zavést jí léky. Zároveň mě ovšem čekali mí zákazníci na benzínce. Co s tím?

“Ahoj Veru. Můžeš na chvíli přijet na benzínku? Potřebuji píchnout,” zavolal jsem své kamarádce.

“Prosím, musím rychle jet za babičkou, postaráš se o to tady? Za hodinu jsem zpět, co vyděláš, si nechej.”

Sedl jsem na kolo a pelášil! Jako hvízdnutím jsem byl zpět.

“To si děláš srandu!” vyvalil jsem na Verču kukadla. Vydělala si totiž 650 Kč! V čem byla lepší než já?

Nechal jsem ji umýt ještě jedno auto, abych ji zkopíroval. Že mi to nedošlo dřív… Umývala asi 100x hůř než já! Ale to bylo vlastně jedno. Všichni řidiči se jí koukali do výstřihu jako na východ slunce.

“Veru, když tady budeš pro mě pracovat, budu ti dávat 50 % ze všech vydělaných peněz. Co ty na to?” hodil jsem jí nabídku.

“Jo, jo, jo, prosím! Moc mě to baví!” zaskákala na podpadcích a hrudníkem si málem rozbila třpytivé zoubky.

Pravda je taková, že jsem od té chvíle téměř nepracoval. A vydělával jsem více. Verča se ukázala jako hotový magnet na chlapy. A peníze…

Doma jsem jí sepsal pracovní list a seznam odpracovaných hodin. Dal jsem jí časy, kdy nejvíce jezdili chlapi z práce. A pak časy, kdy já jsem obvykle nechodil. Takže jsem vyplnil prázdná místa. Upozornil jsem jí, že mě nesmí šidit, že všechna auta snímají kamery na benzínce a že se znám s majitelkou.

Takže rada pro Vás na závěr. Vytvářejte systémy, které nesou Vaši kvalitu, jméno a reputaci. Ovšem nechejte za Vás pracovat druhé. Nehledejte nekompromisně ty schopné a certifikované, vyškolené a “vhodné” nástupce. Vybírejte si i lidi, které mají rádi ostatní. A dokáží se k Vašim zákazníkům chovat vlídně a podporujícím způsobem.

Vaše jméno je značka. Ať chcete či ne. Obzvláště v 21. století, kdy moderní technologie v kombinaci s mladou generací ťuká na dveře… Proto jsme pro Vás připravili klub, ve kterém Vám osobně pomohu nakopnout Vaši osobní/firemní značku na světovou úroveň. A to tak, abyste v sobě nalezli jistotu, začali růst, stali jste se na trhu nenahraditelnými a konečně zautomatizovali příjem Vašich peněz díky moderním nástrojům.

Vše krok za krokem. Polopaticky. A postupně. I pokud jste nikdy o tom, že existuje něco jako osobní značka, neslyšeli, budete překvapeni, jak jednoduché je stát se vyhledávanou značkou ve Vašem oboru! Jak říká moje máma: “Možná jsi tu polévku ještě nikdy předtím nejedl. Rozhodně to nic nemění na tom, že tě dostane do sedla!”

Ovšem VIP klub je pouze pro ty, kteří vědí, že nic nepřichází samo od sebe a je potřeba pro úspěch něco udělat…

Stáhněte si hned tahák ZDARMA z mojí obsahové sbírky a pociťte Úspěch bez kompromisu už teď.

~ VÁŠ ÚSPĚCH BEZ KOMPROMISU ~

[popup id=8654]STÁHNĚTE SI SVŮJ TAHÁK ZDE[/popup]

 

Děkuji Vám z celého srdce za dočtení článku a každým sdílením mi dáte najevo, že mám pokračovat a obohacovat Vás dalším obsahem!

 

Tomáš Lukavec - Marketing osobních a firemních značek
Tomáš Lukavec, spisovatel s vášní pro marketing a samotu. Vytvořil během 3 let marketingovou vzdělávací agenturu s milionovými obraty, které se krátce ve svých 30 letech vzdal a vydal se putovat s batohem na zádech do světa. Vše, co se naučil, vepsal do své knižní prvotiny Jsi značka?!, která se krátce po vydání stala bestsellerem. Kniha čerpá ze zkušeností ve spolupráci s více jak 84 000 klienty, a to online i offline. Nadnárodním korporacemi, osobnostmi a hlavně a především obyčejnými lidmi, kteří hledají cestu, jak vydělávat více tím, co milují. Autenticky. Tomáš dnes a denně inspiruje svým obsahem na sociálních sítích více jak 180 000 fanoušků.
Komentáře